Lidé bez domova si vydělávají – v rozporu s populární představou o šedé ekonomice ulice tvořenou žebráním a krádežemi – mnohem více prostřednictvím formálních ekonomických praxí, tj. skrze zaměstnání a brigády a sociální dávky. Nejvíce využívanými neformálními praxemi jsou různé formy sběru, resp. Recyklace, a fušky.
Odkazem na naše výzkumy chceme tuto představu narušit (Fenomén bezdomovectví; Latentní bezdomovectví).
Mezi ekonomické praxe generující finanční zisk patří nejčastěji tyto činnosti:
- Sociální dávky,
- zaměstnání a brigády,
- pravidelné příspěvky od rodiny/známých,
- práce bez smlouvy (fušky),
- prostituce,
- dealování drog,
- somrování/žebrání,
- sběr kovů, papíru a lahví,
- krádeže (čórky),
- fárání.
První dvě, tj. sociální dávky a zaměstnání a brigády, jsou formálního charakteru, zbylé naopak neformálního, přičemž práce bez smlouvy, dealování drog a prostituce jsou přímo nelegální, zatímco poslední dvě, tj. somrování/žebrání a sběr ilegální být mohou, ale i nemusejí. Nelegální jsou také čórky a fárání, avšak na rozdíl od předchozích osmi aktivit mohou být zdrojem jak peněz – jestliže ukradené a „nalezené“ věci prodají – tak i zdrojem výhod v rámci společenství lidí na ulici, coby prostředku k zajištěná směny.
Způsob obživy, který respondent využívá
Graf: G0013: | Rok sběru dat: 2014 (Plzeň) | N: Bez domova = 238